Sobota na Kokoříně

Jako cíl dnešního výletu byl zvolen Kokořín. Byl jsem tam už před tak dávnou dobou, že si to z 99% nepamatuji.
Hrad, jak už to u hradů bývá, je skoro zajímavější zvenku, než zevnitř. Ale ne že by nestál za návštěvu, to rozhodně říci nechci. Pouze doporučuji vyhnout se hradnímu záchodu, ten středověký prevét byl sice čistý, ale vládl tam puch jak z ropuch.

Wohnouti na Letorostech 2013

Včera, tj. v sobotu 14. září 2013, se v Berouně uskutečnil další ročník hudebního festivalu Berounské LETOROSTY. Zašel jsem se podívat na své oblíbené Wohnouty a zkusil trochu fotit. Před pódiem byl docela početný a hustý dav a nemám nějak v povaze se někam cpát, tak jsem nacvakal jen pár záběrů zdálky. No, na World press foto to není, přece jen fotit dění na zakouřeném pódiu na padesátinu při ohnisku 250mm x (1,5 crop faktor) není to pravé.
Wohnouti hráli pěkně, snad přes hodinu a hlediště pěkně rozpumpovali a roztančili.

Frmol ve zdymadle

Už nějakou dobu mi v hlavě strašil jeden, musím přiznat ne můj vlastní, nápad na časosběrné video. Chtěl jsem ze série fotek vytvořit film, jak lodě proplouvají plavební komorou alias zdymadlem. Nedaleko místa zaměstnání se na Vltavě nachází jedno zdymadlo, kterým lodě překonávají rovnou dva pražské jezy najednou. Pořád jsem se k tomu nemohl dostat, na podzim to nějak nevycházelo, v zimě lodě moc nejezdí a není většinou ani moc světla a všechno je šedivé, na jaře už jsem se chystal, ale pak přišly povodně a bylo zase na nějakou dobu po ptákách. Až teď po dovolených jsem se konečně dokopal tam vyrazit.
Musím říct, že samotné focení není zdaleka tak zajímavé, jako výsledné video :-) Fotil jsem z mostu Legií, to je ten most mezi Újezdem a Národním divadlem. Stativ s foťákem, ač nalepený až na zábradlí mostu, zabral polovinu šíře chodníku. Musel jsem tam stát a překážet a chránit tělem stativ, protože kdyby mi do něj nějaký turista slepě kráčící s pohledem upřeným na Pražský hrad nebo na jinou starobylou památku nebo naopak na nějakou úplně nestarobylou kolemjdoucí studentku drcnul, tak by tím přinejmenší utrpěla kvalita výsledného videa (film složený ze snímků focených foťákem namířeným každou chvíli o kousek jinam by byl roztřesený). Připadal jsem si pitomě, jak tam překážím a neuhnu. Bylo to navíc dost nepohodlné, protože ten děj, který ja zachycen v několika málo sekundách filmu, trval ve skutečnosti asi hodinu a čtvrt. Celou tu dobu jsem tam na chodníku na sluníčku postával jako trubka.
Fotil jsem automatickou samospouští, jeden snímek za deset sekund. Video pak má frekvenci 20 snímků za sekundu a je složeno z cca 450 snímků. Subjektivně by se mi video víc líbilo, kdyby děj na něm byl pomalejší. Klidně by to sneslo exponovat každých pět sekund a kdyby náhodou byl výsledek moc pomalý a nudný, zvýšení fps na standrdních 24 nebo třeba na 30 by to doladilo. Taky je to bohužel foceno přímo proti slunci, ale nenašel jsem lepší místo, odkud by bylo na provoz v plavební komoře rozumně vidět.

Doporučuji sledovat přímo na youtube, nastavit kvalitu 720p a větší okno videa.

Další šikovné úložiště v oblacích

Jistě znáte pojem "cloud" a pravděpodobně využíváte nebo jste se setkali s jednou nebo více z nabídky cloudových služeb. Mezi ty nejznámější patří třeba Microsoft Skydrive, Dropbox, nebo Google drive. Mají své výhody a nevýhody a jejich srovnání se věnoval např. článek Světa hardware.
Pokud vám žádná ze jmenovaných služeb nevyhovuje, nebo potřebujete další prostor, nebo prostě chcete vyzkoušet něco jiného, můžete tou nejjednodušší možnou registrací (jméno, příjmení, email a heslo) získat hned celých 15 GB místa ve službě Copy. Dalších 5GB získáte, když se zaregistrujete právě přes tento odkaz a také když službu začne využívat někdo další na vaše doporučení. Např. Dropbox poskytuje v současnosti prostor 2 GB plus 500 MB za doporučení; Google drive poskytuje 15 GB jako společný prostor pro dokumenty, emaily a fotky.
Úložiště Copy standardně nabízí klientské aplikace pro synchronizaci uložených dat mezi cloudem a vaším pc nebo tabletem nebo jiným zařízením. Aplikace existují pro platformy Windows, Android, Linux, iOS. Nainstalování aplikace na váš stroj je druhou podmínkou získání těch zmíněných 5 GB odměny. Při instalaci se na vašem disku vytvoří nová složka, jejíž obsah je na pozadí synchronizován s obsahem vašeho cloudu.
Vybrané složky můžete sdílet s dalšími uživateli, a to buď formou úplného zveřejnění, kdy má přístup ke složce každý, kdo zná její webovou adresu, nebo bezpečnou formou osobní pozvánky na konkrétní emailovou adresu, přičemž ještě nastavujete, jestli má uživatel právo pouze prohlížet, nebo jestli může i editovat.
Při prohlížení obsahu vašich oblačných složek ve webovém prohlížeči vidíte kromě svých složek a souborů ještě složku Shared With Me s obsahem, který pro vás nasdíleli ostatní uživatelé. I při prohlížení obsahu složek na webu jsou u některých typů souborů jejich náhledy, což se hodí zejména u fotografií..

Nedělní cyklotoulání

Dnes jsem si odpoledne zase vyrazil na kole, aby byla nějaké protiváha k těm knedlíkům a smetanové omáčce k obědu. A taky jednoduše proto, že mě baví krátké cyklopotulky, zvlášť když počasí celkem přeje.
Protože je poslední prázdninová neděle, snažil jsem se putovat radši co nejvíc mimo silnice, díky čemuž jsem vyzkoušel a poznal zase pár nových polňaček a zákoutí. Ve Zdicích na mě vybanul bubák nasprejovaný na zdi okolo hřiště, působil na mě jako varianta panáčka Michelin nebo nějaký jeho bratr Primeros-man, který sám sobě nasadil svěrací kazajku tvořenou sebou samým. Docela schíza, co?

Pár metrů od něj se mi otevřel pohled na soutok Červeného (na fotce přitéká zleva) a Stroupinského potoka.

Pokračoval jsem na Hředle a odtud na Točník. V jednom místě, kde cesta stoupala, jsem míjel studánku a využil tak důvod k zastavení a vydýchání, když se sám nabízel. V domečku chránícícm studánku si sršni stavěli pod střechou hnízdo, už to byla pěkná bakule. Vůbec si mě nevšímali a nechali mě udělat si pár fotek. Bohužel bylo málo světla a ruce se mi dost klepaly, což kvalitě fotek z mého kompaktu taky neprospělo.

Po dalších stovkách metrů jsem před horizontem cesty slyšel zvuk zvonečků. Na horizontu jsem pochopil. Stádečko koz a dokonce dvě kravky asi utekly z ohrady pod Točníkem a teď se potloukaly po okolí a volně popásaly, listí ze stromů kozám evidentně chutnalo. Nechaly mě projet a ani moc nenadávaly.

Neodolal jsem a opět si přes kukuřičné pole vycvaknul panorama hradu Točník s věží jeho staršího bratra Žebráku pod ním.

Po dalších kilometrech a nastoupaných stovkách metrů příjemnými lesními cestami Křivoklátska jsem dorazil k nejvzdálenějšímu bodu své cesty, pozůstatkům hrádku Řebřík. Jsou to vážně už jen takové valy a díra v zemi a nebýt cedule, bývalý hrad bych v tom nehledal. Zato jsem tu hledal kešku - a našel. Dalo by se říci babičku, založená roku 2005. Po zalogování a vložení putovního geocoinu jsem stočil stopu svého duralového oře k domovu.

Výškové metry jsem teď měl spíš ztrácet, ale ještě mě čekalo jedno výživné stoupání kolem Kublova a kopce Velíz, po výšlapu se fotopřestávka na vydýchání úplně nabízela.

Po přejetí Krušné hory a parádním sjezdu do Hudlic novou štěrkovou lesní cestou, kde jsem to mastil skoro 60km/h, jsem už po mnohokrát projeté asfaltce mezi poli a lesy a kolem bývalého vojenského areálu došlapal na Zdejcinu a užil si závěrečný silniční sjezd do Berouna.
Vlastně jsem ještě jednou zastavil, abych zvěčnil řádku balíků slámy, z nichž dva stály za trest na hanbě.

A taky abych splnil další úkol na Geospy - vyfotil bodlák :-)