Kutná Hora 8. května 2013

V květnu jsem prvně v životě navštívil Kutnou Horu, a to jako klasický turista - Katedrála sv. Barbory, podzemí, centrum města. Nějak nezbyl čas na kostnici, nechtěl jsem to zase mít všechno jen za čárku svislou. Určitě to stojí ještě za návrat, kromě návštěvy kostnice bych chtěl dát i nějakou procházku v okolí, na mapě jsem viděl rozhlednu. Jen to bude chtít počasí na rozhledy. Z první návštěvy jsem nebyl uchvácen ani zklamán, zkrátka pěkné opravené a upravené historické město. Katedrála je opravdu monumentální a zajímavá, a to zvenku i zevnitř.
Samozřejme mi to nedalo a něco jsem si i vyfotil. Interiérové fotky (asi tři, ne erby) jsou skládané metodou HDR.

Exkurze na letiště

V týdnu jsme se zaregistrovali a v sobotu pak absolvovali exkurzi na ruzyňském letišti. Pan průvodce byl, jestli jsem to správně pochopil, bývalý vojenský pilot. Napřed nám na terminálu 3 pustil krátký film o nové přistávací dráze a dalších pěkných ideích, jako třeba protažení metra na letiště apod. Potom jsme prošli elektronickým rámem, bez pásků a dalších věcí, které projely rentgenem, všechno jako při klasické kontrole před odletem. Místo do letadla jsme nalezli do letištního autobusu a v něm strávili velkou část zbytku exkurze. Průvodce se snažil, projezdil s námi většinu areálu letiště, všechny tři terminály, nějaké odstavné plochy, postávali jsme u chobotů a čekali a nakonec se i dočkali příletu a příjezdu letadla a celé procedury připojení elektřiny, nasunutí chobotu, vykládky zavazadel atd. Bohužel byla ale taková mlha, že starty ani přistání jsme neviděli žádné, ačkoliv jsme parkovali přímo na úrovni místa dráhy, kde se letadla nejčastěji odlepují od ranveje. Pouze jsme to slyšeli za mlžnou clonou a jednou dokonce zaregistrovali i nějaký tmavší obrys :-) Pro ty, kdož tam vyrazili hlavně za vidinou pořízení úžasných fotek, to asi bylo rozčarování. Fotit se dalo jen přes sklo autobusu a těch pár zaparkovaných letadel jsem cvaknul spíš aby se neřeklo, když už jsem tam byl. Byla to spíš zajímavá rozhlasová hra.
Ven z autobusu jsme se dostali až na konci, když jsme navštívili letištní hasičárnu. Pěkné stroje, zajímavé povídání, ale protože lidi jsou debilové a i na exkurzi u hasičů kradou a poškozují, tak už se na všechno díváte jen z páskou obehnaného místa u dveří a o tom, že byste se třeba posadili do hasičského auta, si můžete nechat jenom zdát.

Vzpomínka na jaro - Malý Blaník

Na "prvního máje" jsme místo do průvodu vyrazili na výlet na Blaník a na Malý Blaník. V přírodě bylo krásně, všechno rašilo, ale počasí bylo zamžené a pošmourné, že to na focení moc nebylo. Ani na rozhlednu jsme nešli, nemělo to vůbec cenu. A to mám rozhledny rád a kdoví, kdy se sem zase dostanu, jestli vůbec někdy.
Procházkou jsme to obkroužili i přes Malý Blaník a vůbec nelituji. To člověk stoupá nahoru do kopce, všude kolem pěkný les, a najednou se před nosem uprostřed lesa vynoří zřícenina. Něco takového a hlavně tak velkého jsem tu vůbec nečekal. Je to bývalá kaple svaté Maří Magdaleny, ale velikostí to odpovídá normálnímu kostelu nebo menšímu hrádku. Uprostřed zdí navíc trůní smrk nazývaný Mnich a je to taky pěkný macek.

Nábojnice