Island - první den - druhá část

V Thingvelliru nás jen o chlup minula dešťová přeháňka, bylo krásně vidět, jak se ty ždímající se mraky sunou kolem nás. Sice jsme nezmokli, ale zatáhlo se a z dalších fotek nám už zmizelo to krásné nebe s mráčky. Ani mé oblíbené focení ptáků pak nestálo za moc, ale potáplici malou jsem zachytil ještě použitelně.

Popojeli jsme na další "atrakci", na gejzír. V termální oblasti Haukadalur jsme poprvé uviděli různá bublající jezírka, páru syčící mezi kameny a hlavně skutečný gejzír.

Sám tzv. Velký gejzír, islandsky Geysir, tedy ten, po kterém dostaly název všechny gejzíry světa, už nestříká, je z něj jen tiché jezírko vody. Ale pár desítek metrů od něj se aktivně činí gejzír Strokkur, který s intervalem několika minut chrlí vodu i přes dvacet metrů vysoko. Bylo fascinující pozorovat, jak jeho hladina neklidně poskakuje, vlní se, občas zabublá a pak se najednou začne vydouvat, objeví se kopule z tyrkysové vody a vzápětí už chrlí horkou vodu k nebi.

 Strokkur odpočívá.

 Strokkur se chsytá.

Strokkur chrlí.
Celý ten malý geopark se dá projít za pár minut, ale koukat se na to bych vydržel asi hodiny.

Poslední přírodní zajímavostí navštívenou prvního dne byl vodopád Gulfoss na řece Hvítá. Není na Islandu nejvyšší ani nejmohutnější, ale svými dvěma stupni a zlomem směru toku vody je rozhodně zajímavý a krásný, až fascinující. A duha tvořící se na oblacích vodní tříště tu krásu jen zvýrazňuje.

Řeka pod vodopádem pak uhání dál hlubokým kaňonem mezi čedičovými sloupy.

No a atrakcí, kterou jsme nečekali, byl skromně zařízený volně přístupný obyvatelný hangár, který jsme nalezli při hledání vhodného místa ke stanování. Uvnitř sice neoslňoval čistotou, myši a ptáci, kteří asi dovnitř lezli dírou pod dveřmi, zanechali hromadu stop své přítomnosti, ale matrace se daly vyklepat, měli jsme střechu nad hlavou a nefoukalo tam, takže se i pohodlně vařilo. Nedaleká kadibudka s říčkou nám byly sociálním zařízením.

VĚTŠINA FOTEK JE VE VYŠŠÍM ROZLIŠENÍ V MÉ FOTOGALERII.

Island - první den - první část

K cestě na Island mě inspirovaly úžasné fotky Michala Kupsy, to byl takový první záchvěv. Pak jsem s kamarádem Pavlem v autě při jedné z našich skoro každoročních cest na pár dní na ferraty do Dolomitů nezávazně probíral možnost, že bychom příští rok místo Itálie zkusili navštívit Island. To zrovna Student agency nabízeli zpáteční letenky za asi čtyři tisíce a na první pohled to vypadalo na levnou dovolenou. Že to nakonec finančně bylo úplně jinak je nepodstatné.
Následovalo několik písemných a telefonických konzultací s Michalem, který ochotně poskytl praktické tipy, jako například že ideální způsob cestování je půjčit si auto, dát dohromady skupinu čtyř lidí a o náklady se podělit. Utvořil jsem čtveřici s bratránkem Pínou a kamarády Pavlem a Ondrou.
Pak už následovalo jen hledání a hlídání, jestli se objeví nějaké letenky za rozumnou cenu v požadovaném termínu. Podařilo se nám koupit zpáteční letenky Berlín-Keflavík za cca 5700,-Kč, což je stále ještě slušná cena. Půjčení menšího terénního auta Suzuki Grand Vitara vyšlo po rozpočítání mezi čtyři lidi na podobnou částku - 4600,-Kč.

Do Berlína jsme jeli autem, vyrazili jsme odpoledne po práci a s menší rezervou přijeli na předem vyhlédnuté parkoviště, kde se asi kilometr od letiště dá zaparkovat zadarmo, pokud tedy není plně obsazené.
Letadlo Air Berlin vzlétlo ve 22:20, v Berlíně byla tma. Po vystoupání na cestovní hladinu kolem 10km a asi půl hodině letu byl zase den a slunce nad obzorem svítilo do letadla. Éro v Keflavíku sedlo pět minut před půlnocí tamějšího času (časová zóna GMT, takže v létě je tam o dvě hodiny méně, než u nás) a pokud si pamatuji, slunce tou dobou zase, už podruhé v tu středu, zapadalo. Unavení nevyspalí jsme strávili noc posedáváním a poleháváním v letištní hale a snažili se upadnout do aspoň krátkého spánku. Tohle byla jediná výrazně nepříjemná část celého týdenního výletu. Kolem druhé ráno slunce opět vyšlo. Kolem půl páté vyšla uklízecí četa a začala dělat strašný rámus a schválně vším mlátit a narážet. Brzké ráno jsem se snažil ukrátit si odlovem kešky u nedaleké skulptury znázorňující duhu a focením další plastiky Jet Nest, která představuje vejce, z něhož se cosi divného klube, prý tryskové křídlo.

Po šesté ranní jsme s Ondrou vyrazili na 3/4 hodinovou "procházku" do Keflavíku do půjčovny aut CheapJeep vyzvednout zamluvenou a zaplacenou káru. Místní maník bohužel slíbil do telefonu dorazit opravdu až na osmou hodinu dle naší původní objednávky, tak jsme se ještě museli toulat po nijak zajímavém městečku.

S převzatou Vitarou jsme se vrátili na letiště, naložili kluky a naskládali bágly do kufru až pod strop. Přes Reykjavík, kde jsme si dali drahou pizzu a něco nakoupili, jsme vyjeli na severovýchod na tzv. Zlatý okruh.
První zastávkou byl Thingvellir, místo, kde je se země propadá, jak se od sebe o cca 2cm za rok oddalují kontinentální desky euroasijská a severoamerická.