Rovnodennost

Dnes ráno cestou do práce jsem zahlédl Slunce vycházející na horizontu Prahy. Pěkně vykukovala polovina kotouče a rudě žhnula v úzké mezeře pod nejnižšími mraky. Využil jsem situace, odbočil a hned zaparkoval v uličce končící v horní části pražského parku s nepříliš originálním názvem Sacré Coeur. Ale i ty cca dvě minuty od okamžiku, kdy jsem východ Slunce zaregistroval, do chvíle, kdy jsem vystoupil z auta a došel nebo spíš doklusal na místečko s jakýms-takýms výhledem už se scenérie změnila a z velkého ostrého slunečního disku zůstal spíš jen barevný flek v mracích. Ale když už jsem tam s kompaktem v ruce stál, tak jsem to cvaknul :-)